V pátek jsem akčně s Dufou a Karlosem doladila detaily a v sobotu ve dve odpoledne jsem vyrazila směr Stodůlky, kde mě na zastávce nabral do svého autíčka Dufa. Jako spolujezdec jel jeho pejsek Primus (atd., moc dlouhe jmeno). Na poslední páry benzínu jsme dojeli k Aralce s nechutně drahým benzínem a nabrali směr Kladno… Po menších šmodrchanicích a krátké otázce: „kudy na zimák?“ jsme dorazili hodinku před začátkem na stadióna chvilku počkali na fanbus se zbytkem lidí 🙂 Jakožto členové fanklubu jsme nafasovali vstupenky zadarmo, celkem pohoda… I návrat byl v klidu, nechala jsem se vyklopit na Dejvické a poprvé si projela celou trasu Áčka.
Na zimáku byla docela příjemná atmosféra, vzhledem k tomu, že moji kluci hráli příšerný hokej (čistě subjektivní) a na to, že pískal Husička, tak to hooodně ušlo…
V neděli to byla malá akce na poslední chvíli. Martin zrovna fičel Dětvanem a na poslední chvíli jsme se dohodli, že zajdem na hokej v Pardubicích. Tak jsem honem splašila potřebné věci a fofrem do Holešovic. Moje oblíbená Windobona měla zase svých pět minut zpoždění a i když bylo nástupiště plný, tak si každý v klidu sedl. Luxusní vláček, pohodlný, za hodinku v Pardubicích. Dojela jsem do Pardubic a ve stejnou chvilku přijel Dětvan z opačného směru. Zašli jsme do HN na malé papu a oba jsme byli parádně napapaní, a pak šupajdy na stadión. Chlapci zase hráli hrozně, ale tentokrát tomu dodal korunku rozhodčí Trombík, fuuuuuj, jak tenhle mohl udělat zkoušky?! Zpátky jsme jeli AAAAloisem a do postýlky se dostali po jedenácté, dle plánů 🙂