já vám nevím, ale z těch hrubek mi už jde hlava kolem… je to hrůza.
Že tu píšem bez diakritiky, to mi přijde i normální, však mě tu taky vidíte psát čím dál více bez diakritiky.
Co mi ale dělá problém…
pár lidí absolutně ignoruje interpunkční znaménka. Je-li ve větě tečka, pak ji chápu jako větu oznamovací, ale jsou známi lidé, kteří odpovídají na oznamovací věty, jako by to byly otázky.
Další častý problém je nepsání čárek ve větách a gramatické hrubky typu sprovozněné, myluju, grrr
lidi, prosím používejte čárky ve větách a pokud je věta otázkou, používejte otazník
někdy si i užívám nad sémantikou vět, za to by kolikrát dostal autor pětku 😀 kdyby to hodnotila paní učitelka.
Dále mi vadí slovní spojení orisek pro veverku, internet pro kocku,…, ale asi jsem jediná. 😥
naučte se, prosím, česky!
pravidla pravopisu, slovník cizích slov a výkladový slovník by měl být v každé domácnosti toho, kdo česky neumí 🙁
Milá Helenko, je to od Tebe hezké, že bojuješ za krásu mateřštiny,
ovšem chtělo by to dodržovat pravidla pravopisu i gramatiky se
vším všudy. Technika musí sloužit nám – a ne my technice. Tedy i
tu češtinu bychom měli psát s diakritickými znaménky, aby náš
písemný projev nevypadal jako ze XIII. století. Větu začínáme
velkým písmenem a končíme příslušným interpunkčním znaménkem.
Píšeme-li souvětí, uděláme si rozbor, abychom napsali správně
čárky. Nebudeme psát „díky nemoci“ – jako by to bylo nějaké
požehnání, ale správně „vinou nemoci“. Budeme psát „abychom“,
abyste“ a ne nějaké zpotvořeniny typu „aby jsme“ či „aby jste“.
Budeme dodržovat shodu přísudku s podmětem, zopakujeme si
vyjmenovaná slova… Neděste se, přátelé. Ač se to nezdá, nemá
ta naše čeština pravopis až tak hrozný. Angličané a Franouzi
jsou na tom mnohem hůř… 🙂
Moje slova, moje slova…já ji to pořád říkám, že má psát háčky a čárky….
Přesně tak ! Jazyk patří ke kulturnímu dědictví národa a jestli ho někdy takovýmto způsobem przní, měl by dostat přes tlamu