Jedná se o stařičký, historický (srpen 2006) a z podstatné části již neplatný volný překlad.
Pokud jde o mýty kolem O, tak mám jen jeden – že Opera jako první udělala v březnu acid3. Pokud máte další nápady k mýtům kolem O, využijte kontakt. Díky!
Přestože je Firefox kvalitní prohlížeč, panuje kolem něj spousta mýtů. Všichni jsme četli nebo slyšeli: „Firefox je rychlejší, Firefox má menší systémové nároky, Firefox je bezpečný, Firefox mě ochrání od všeho Spyware, atd.“
Do jaké míry je to pravdivé?
Prohlášení:
Na porovnání prohlížečů můžete použít Freeware Browser Guide.
Všechny tyto mýty se týkají výchozí instalace Firefoxu v operačním systému Windows bez jakýchkoli rozšíření.
Mýtus –„Firefox a Mozilla jsou totéž“ – Příklad
Realita – Firefox vznikl původně jako Phoenix (2002), přepracovaním z Mozilla Suite.
Oficiálně byl znám jako Mozilla Firefox v roce 2004. Jméno Mozilla odkazuje na společnost Mozilla Foundation/Corporation, která vyvíjí Firefox a Mozilla Suite. Vývoj Mozilla Suite byl oficálně ukončen v roce 2005, ale je nadále vyvíjen pod názvem SeaMonkey. – Zdroj
Mýtus – „Firefox má nižší systémové požadavky než Internet Explorer“ – Příklad
Realita – Internet Explorer 6.x má mnohem menší systémové požadavky než Firefox 1.x.
Systémové požadavky: Internet Explorer (66 MHz) – Zdroj, Firefox (233 MHz) – Zdroj
Mýtus – „Firefox je nejrychlejší webový prohlížeč“ – Příklad
Realita – Opera je nejrychlejší grafický webový prohlížeč pro Windows. – Zdroj
Mýtus – „Firefox je rychlejší než Internet Explorer 6“ – Příklad
Realita – Internet Explorer 6.x je mnohem rychlejší než Firefox 1.x v šesti měření výkonu ze sedmi a je znatelně rychlejší při studeném startu – Zdroj
Poznámka – Argument, že Internet Explorer si může nahrát své komponenty během startu Windows byly vyvráceny dobou startu pohlížeče Opera.
Mýtus – „Firefox je rychlejší než Internet Explorer 7 “ – Příklad
Realita – Internet Explorer 7 je mnohem rychlejší než Firefox 1.x v pěti měřeních výkonu ze sedmi . – Zdroj
Mýtus – „Firefox je rychlejší než Mozilla“ – Příklad
Realita – Ironií je, že Mozilla 1.8 je rychlejší než Firefox 1.x v pěti měření výkonu ze sedmi. – Zdroj
Poznámka – Firefox byl navržen jako odlehčená varianta Mozilla Suite, proto jsou tyto výsledky překvapující.
Mýtus – „ Firefox je bezpečný“ – Příklad
Realita – Od uvedení Firefoxu 1.x byly uživatelé vystaveni více než 125 zranitelnostem.
Mýtus – „Firefox je nejbezpečnější webový prohlížeč“ – Příklad
Realita – Opera je v současné době nejbezpečnější webový prohlížeč pro Windows s 0 neopravenými zranitelnostmi. – Zdroj
Mýtus – „Zranitelnosti Firefoxu jsou rychle záplatovány“ – Příklad
Realita – Mnoho zranitelností, které byly objeveny, nejsou dosud opraveny. – Zdroj
SA12403 – Neopraveno od 08-30-2004
SA12580 – Neopraveno od 09-18- 2004
Mýtus – „Firefox je více bezpečný, protože není integrován do OS“ – Příklad
Realita – „To, že není součástí OS, je poměrně zajímavé tvrzení a často se jedná o nedorozumění. IE je součástí Windows, takže jiné části OS a další aplikace se mohou odvolávat na funkčnost a API. IE potřebuje OS k tomu, aby mohl dělat svoji práci. Aby bylo jasno, neexistují žádná API, která IE používá a která by nebyla zdokumentována v MSDN jako část SDK a k dispozici dalším prohlížečům a dalšímu software běžícímu na Windows. Bezpečnost prohlížeče nezávisí na tom, zda je či není součástí systému. Pokud chceme debatovat bezpečnost prohlížečů, je nutné vzít na vědomí relevantní argumenty a detaily o možných útocích spíš než bezdůvodnou obavu z toho, že jsou z IE funkce OS přístupné z internetu. To nelze brát v úvahu, protože žádný software nemá přístup ke stejné množině API, a proto nemůže poskytovat stejnou funkcionalitu jako IE.“ – Zdroj
Mýtus – „ Firefox je více bezpečný, protože nepoužívá ActiveX“ – Příklad
Realita – ActiveX mají špatnou pověst jako příčina všech bezpečnostních problémů IE, ale není to tak. Není pochyb, že IE má mnoho bezpečnostních děr, ale velmi málo z nich souvisí s ActiveX. Kontrolní prvky ActiveX nebo balíky kódu, které mohou běžet v kontextu prohlížeče. Dají se nainstalovat pomocí odkazu na webové stránce. Jaký přesně je rozdíl mezi tímto a odkazem na spustitelný soubor? Vlastně žádný kromě toho, že ActiveX je více pohodlnější. I s Firefoxem můžete stáhnout a spustit spustitelný soubor. Dělá to Firefox méně bezpečným? Ve skutečnosti FF podpora XPCOM, textový a platfomně nezávislý model je velmi podobný ActiveX, protože uživatel musí pouze stisknout tlačítko ANO. Stížnosti na ActiveX se vždy soustřeďovaly kolem možnosti instalovat nativní kód z internetu, ale je to méně běžné než se zdá. Když se objeví objekt odkazující na kontrolní prvek ActiveX, který nemáte nainstalovaný, máte možnost ho nainstalovat. Když máte výchozí nastavení bezpečnosti, budete varováni před instalací a máte možnost instalaci odmítnout. – Zdroj
Mýtus – „Rozšíření ve Firefoxu jsou bezpečná“ – Příklad
Realita – Rozšíření ve Firefoxu mohou být velmi nebezpečná.
Zranitelnost starší verze rozšíření Greasemonkey mohla být zneužita k získání citlivých informací z lokálního disku . – Zdroj
Zranitelnost starší verze rozšíření IE Tab umožňovala DoS. – Zdroj
Mýtus – „Firefox slouží jako ochrana proti Spyware“ – Příklad
Realita – To je velmi zavádějící a uživatelé si mohou nabýt falešného dojmu v otázce bezpečnosti. Použijte Secure XP Guide pro ochranu vašeho počítače. Firefox není nic víc než jen webový prohlížeč. Instalací Firefoxu nevyčistíte svůj systém od infekce spyware nebo neochráníte od ruční instalace čehokoli v budoucnu, včetně Spyware. Spyware může přijít ze stažených souborů, z příloh e-mailů, ze sdílených souborů,… Jednoduše se můžete nakazit Spyware s Firefoxem:
Firefox Spyware infects IE?
Pssst…you wanna see a Firefox exploit in action?
Poznámka – Internet Explorer s Windows XP SP 2 poskytuje stejnou úroveň ochrany jako Firefox. SP2 obsahuje vestavěné blokování popupů, systém varování při stahování souborů a odstraňuje MS JVM ze systému. Tohle odstraňuje veškeré známé bezpečnostní chyby, kterých Spyware aplikace používaly, aby se samy nainstalovaly. Kdokoli, kdo tvrdí, že IE nemůže být ochráněn před automatickou instalací Spyware, buď neví jak nebo lže.
Mýtus – „Firefox neobsahuje chyby“ – Příklad
Realita – Firefox je jako kterákoli aplikace a má několik chyb.
Mýtus– „Memory Leak Firefoxu je chyba“ – Příklad
Realita – Memory Leak není chyba, je to vlastnost!
„Firefox 1.5 si ukládá posledních pět navštívených stránek na každém tabu. To je velký objem dat. Pokud máte hodně tabů, paměťová náročnost Firefoxu prudce stoupá.“ – Zdroj
Mýtus – „Firefox podporuje rozšíření Internet Explorer nikoli“ – Příklad
Realita – Internet Explorer podporuje rozšíření od roku 1999 známá jako Add-Ons. – Zdroj
Mýtus – „Firefox podporuje rozšíření a Opera nikoli“ – Příklad
Realita – Opera podporuje rozšíření od verze 9, jsou známé jako Widgets. – Zdroj
Mnoho z funkcí, které poskytují rozšíření Firefoxu je v Opeře obsaženo již ve výchozí instalaci. – Zdroj – Zdroj 2
Mýtus – „Firefox byl první webový prohlížeč, který obsahoval integrované vyhledávání“ – Příklad
Realita – Opera byl první prohlížeč, který obsahoval integrované vyhledávání v Opera 5 z roku 2000. – Zdroj
Mýtus – „Firefox byl první webový prohlížeč, který obsahoval blokování popup oken“ – Příklad
Realita – Opera byl první prohlížeč, který obsahoval blokování popup oken v Opera 5 z roku 2000. – Zdroj
Mýtus – „Firefox blokuje všechna popup okna“ – Příklad
Realita – Firefox neblokuje všechna popup okna . PopupTest ukazuje, že „Drop down Popup“ a „Sticky Popup“ nejsou blokovány – Zdroj
Mýtus – „Microsoft ukradl Firefoxu RSS ikonku pro IE7“ – Příklad
Realita – „Jsem rád, že mohu oznámit, že jsme přijali ikonku používanou ve Firefoxu. John Lilly a Chris Beard z Mozilly souhlasili s použitím jejich ikonky. Není to poprvé, co jsme spolupracovali s Mozilla týmem na výměně nápadů a podporovali jednotnost mezi prohlížeči a jsme si jisti, že to nebylo naposled.“ – Zdroj
Mýtus – „Firefox byl první prohlížeč, který obsahoval podporu prohlížení v tabech“ – Příklad
Realita – Prohlížení v tabech tady bylo dlouho. Netcaptor nabízel prohlížení v tabech v roce 1997. Opera to vyvinula již v roce 1995 a přidala to do své čtvrté verze vydané v roce 2000. Další oblíbené prohlížeče jako jsou Avant Browser a Maxthon také měly tuto vlastnost před Firefoxem, který byl oficiálně uveden v roce 2004. – Zdroj
Mýtus – „Firefox podporuje prohlížení v tabech a Internet Explorer nikoli“ – Příklad
Realita – Internet Explorer 6 podporuje prohlížení v tabech, pokud použijete rozšíření MSN toolbar ve Windows XP . – Zdroj
Poznámka – Internet Explorer 7 obsahuje prohlížení v tabech ve výchozím nastavení. – Zdroj
Mýtus – „Firefox plně podporuje standardy W3C“ – Příklad
Realita – Firefox má neúplnou podporu mnoha standardů W3C zahrnující HTML 4.01, XHTML 1.1, CSS 2.1, CSS 3 a DOM. – Zdroj
Mýtus – „Firefox plně podporuje nejdůležitější standardy W3C, Firefox splní Acid 2 Test“ – Příklad, Příklad
Realita – Žádné veřejné vydání Firefoxu neprojde Acid2 Testem. Budoucí Firefox 3 tímto testem projde. – Zdroj Zdroj 2
Mýtus – „Firefox je plně kompatibilní s každou webovou stránkou“ – Příklad
Realita – 10-15 % stránek není plně kompatibilní s Firefoxem. Firefox není 100% Internet Explorer a kompatibilní s ActiveX . Webové stránky, které závisí na ActiveX nebo byly testovány pouze v Internet Exploreru (a těch je spousty) budou správně vykresleny pouze v prohlížečích založených na Internet Exploreru. Internet Explorer je zcela kompatibilní s 99.99 % všech webových stránek . – Zdroj, Zdroj 2
Mýtus – „Firefox podporuje okamžité vykreslování a Internet Explorer nikoli “ – Příklad
Realita – „Vlastně to vůbec není pravda, protože můžete vidět na mnoha stránkách, že IE podporuje okamžité vykreslování obsahu, tak jak ho obdrží. Tak to funguje i pro tabulky. Když IE objeví tabulku, spočítá si velikosti než začne vykreslovat tabulku, takže při vykreslování zná velikosti sloupečků. Na druhou stranu Firedox používá odlišný postup, vykresluje tabulku tak, jak mu přicházejí data. Oba přístupy mají své klady a zápory. V případě okamžitého vykreslování tabulky to může skončit tak, že uživatel může nabýt dojmu, že je něco špatně, protože obsah je nejprve vykreslen, a pak se mění jeho pozice. Na druhou stranu, pokud si nejprve zjistíme velikosti tabulky, zabere to nějaký čas, než se začne složitá tabulka zobrazovat.“ – Zdroj
Copyright © 2006 Andrew K.
Bookmark: www.FirefoxMyths.com
Hezké, až na „Stránka, která nevyhovuje W3C standardům není webovou stránkou“.
Dávám si do záložek, abych pak mohl linkovat 😉 Díky 🙂
hefké 😉
Tenhle článek jsem už četl v anglickém originále, teprve u jeho českého překladu (povážlivě otrockého) jsem si všiml jeho nedůsledností a omezení.
1) Tzv. definice mýtu v originále zní: „A fiction or half-truth, especially one that forms part of an ideology.“ S tím má ale český překlad velmi málo společného, správně by mělo být něco jako: „Smyšlenka nebo polopravda, zvláště taková, která tvoří část ideologie.“ Tedy spíše skutečná definice toho, co autoři považují za mýtus, než jakési provolání v české verzi.
2) Hned u druhého bodu „Not for Profit“ se autoři (především tvůrci originální, anglické verze) usvědčují z neznalostí základů ekonomie. Mozilla Foundation je podle všeho neziskovou organizací. Rozdíl mezi ziskovkou a neziskovkou není v tom, že jedna vydělává a druhá ne (podle autorů by zřejmě neměla mít ani žádné příjmy), ale v cíli, tj. že u společností ziskových jde primárně o zisk, ale u neziskových je cíl jiný – např. charitativní činnost. To ale neznamená, že neziskovka nemůže vykazovat zisk a naproti tomu podnikatel ztrátu (pokud by to ale trvalo delší dobu, pravděpobně by se svým podnikáním skončil, protože by nenaplňovalo jeho cíl – zisk), už vůbec nemluvě o tom, že by neziskovka nemohla mít svoji organizační strukturu a placené zaměstnance, to je prostě MÝTUS.
Naproti tomu společnosti jako „Microsoft Corporation“, „Apple Computer, Inc“, nebo „Opera Software ASA“ jsou založeny s cílem vytvářet zisk. (k tomu též: http://en.wikipedia.org/wiki/Non-profit).
3) Mýty ohledně rozšíření Firefoxu mi přijdou hodně hnidopišské. Za prvé tohle nejde nějak přesně zjistit, takže se pokaždé jedná víceméně o odhad. Podobně jako odhad volebních preferencí, pochopitelně s určitou statistickou odchylkou. Uvádět, že podle jedné společnosti to není 10% ale 8,9%, jako argument proti onomu mýtu“ je stejně důvěryhodné, jako když jednotlivé politické strany proti sobě používají „svoje“ volební odhady, podle toho jak se JIM to hodí do krámu. Pořád jsou to jenom odhady. Navíc na stránce uvedené jako „zdroj2“ tohoto tvrzení je potom uvedeno za prosinec 2005 číslo 9,57%. Kde se potom vzalo číslo 8,9?
4) Firefox blokuje všechna pop-up okna, u kterých je to žádoucí. Ty dva příklady, které jsou uvedeny jako proti argument, nejsou vlastně vyskakovací okna jako taková, jsou to současti webové stránky. Dost často tvůrci webu používají různé DHTML efekty k ozvláštnění, nebo rozpohybování některých částí stránek (svého času http://www.xycht.cz). Technika, která je použita na http://www.popuptest.com a nazvana jako „Drop down Popup“, je tak prakticky (bez omezení tvůrců webů) neodlišitelná od běžných postupů webových tvůrců.
5) Acid2 Test je sice hezká ukázka, nikoliv však systematický test a už vůbec ne test těch „nejdůležitějších vlastností pro budoucnost webu“, ale spíše těch nejextrémnějších. Kolik webdesignerů použije na svých stránkách např. obrázek vypsaný pomocí jeho 64bitové definice přímo do HTML souboru? A kolikati z vás se to jeví jako skvělá šance do budoucna?
K tomu si připočtěte otázku, kde se vzal mýtus, že jak se v českém překladu „Firefox splní Acid 2 test“, když na stránkách uvedených jako příklady v jednom případě najdeme javascript, JEHOŽ POMOCÍ Firefox projde testem, v druhém případě stránka nejde zobrazit (pokud si dobře pamatuji, taky neobsahovala nic o tom, že současná verze 1.5.0.6 je kompatibilní s Acid2 (budoucí verze 2.0 nebo 3.0 by kompatibilní být měly).
Tak, některé pasáže jsem radši nechal na pokoji, především ty, které se týkají bezpečnosti, i když bych k nim měl také několik dost zásadních připomínek. Udělal jsem tak s vědomím toho, že tady okolo Firefoxu opravdu mýty kolují a vytvářejí Firefoxu trochu aureolu Titanicu před jeho první plavbou. Škoda, že se autoři článku nedrželi ověřeného „méně je někdy více a bulvárním způsobem hledali a především bez ohledu na kvalitu vypsali, co se dá. Výsledek jejich „tvůrčí“ činnosti je pak dost DILETANSTKÝ, o překladu ani nemluvě.
2 lynn.cz: jezis, sorry. Psal jsem to v Notepadu, kterej bohužel přidává konce řádků i tam kde nemají být, a pak to vypadá takhle (šipka nahoru). Samozřejmě novej odstavec měl bejt jenom tam, kde začíná novou větou. To ostatní je z poloviny dílem Notepadu a dílem skriptu, kterej tady na lynn.cz ten text zpracovává.
PS: pokud bude v tomhle možnej nějakej autorskej zásah (= zásah autora těhle stránek), nebudu mít nic proti.
Pěkné, akorát mám pocit, že je tam menší faktická chyba. Acid2 testem by měl projít až Firefox 3 a ne Firefox 2, vývojový build, který projde Acid2 testem je totiž vývojovým buildem trojky a ne dvojky. Jistý si ale nejsem.
mail jaksi nechce být doručen 😉
<robis @robis.cz>: host ns2.pipni.cz[81.0.235.34] said: 550 relay not permitted (in reply to RCPT TO command)
—
Děkuji za komentář, upravila jsem ho snad dle představ autora 😉
Jak tak koukám na článek, je až moc dlouhý, trocha ho zkrátím a vyházím, co se mi nelíbí…
2 Lynn: diky, tak to PRESNE melo vypadat .-)
hezké ale firefox budu používat i nadále už jenom proto že jsou mi Opera a IE dost výrazně nesimpatické
No jo no, tak to proste je … nikdo neni dokonaly. Opera je sice prima, ale nelibi se mi, IE je proste nutnost, a Mozilla sice ujde, ale zase tak uplne vyhra to s ni neni.
… a děti na písečku naustále pokračovaly a vřeštěly a mlátili se kyblíčkama po hlavě.
Vedle nich ovšem seděli dva lidi. Tvářili se jako programátoři…. ale co čert nechtěl…jeden vřeštěl, že IE je standard. Do toho druhý začal Hulanizovat: jedine Opera JEE nejlepší ééé. A začali šlapat dětem po bábovičkách.
Na to už, ale všichni spozorněli ! Ve dveřích se objevila ostraha Jedlíčkova ústavu !!!!!!!!
Juu jak nadavas na FF a pritom, ja jako jeho uzivatel uznam, ze ie, je rychlejsi, ale zarovnen nezaslepene uznam, ze je nejrychlejsi pro windows, jako admin nemale site uznam, ze jeho nastavovani je super, firefox si s grouppolicy ani neskrtne, ale zadny prohlizec, se nevyrovna firefoxu v rozsiretelnosti CMUK, ie ma spoustu rozsireni, ale na FF proste nema, napriklad naprosto killer extenze adblock si nezada s trapnyma filtrama opere nebo IE.
Krom toho opera je uplne mimo hru, protoze ma vzdycky vlastni skin, takovou chujoviny nemuze mit zadny rozumny program a kdo kdy programoval v necem jinym, nez v delfach to vi.
… sakra nemam nic proti MSIE a ani proti Opere … ale posledni dobou mi zacinaji lezt krkem militantni uzivatele … tedy zejmena Opery. To vam ten NN resp FF tak lezi v zaludku ? Uplne vykvet je videt na foru OperaCZ … prijde mi to jak nasilne obraceni pohanu na Viru, tu nasi, jedinou a spravnou. Ach jo, brouzejte si v cem chcete ale jdete prece delat neco poradnyho … nebo aspon smysluplnyho !
… jo a este k tomu zastopueni mezi uzivateli, myslim, ze kazdej z nas kdo ma pristup je statistikam nejakeho serveru muze snadno ziskat prislusny obrazek jak to u nas vypada. Tady je pro zajimavost vypis z naseho http://shop.audiopro.cz/ (a tohle mereni se neprovadelo jen pres vikend):
Explorer 29.1%
Mozilla 25.8%
other 22.6% – neptejte se me co to je OTHER 😉
Firefox 15%
Opera 4.3%
Maxthon 1%
Avant Browser 0.8%
Safari 0.6%
Netscape 0.3%
Konqueror 0.1%
Jeste vypis z AWSTATS z domeny http://www.terezanajdekrova.cz/
MSIE Ne 64.4 %
Firefox Ne 28.8 %
Opera Ne 4.8 %
Mozilla Ne 0.8 %
Neznámý ? 0.5 %
Safari Ne 0.2 %
KonquerorNe 0 %
… mmno takze tak.
Žádné OperaCZ fórum neznám. Zkusila jsem i google a nepomohl.
Znovu opakuji, tohle není můj výtvor, pouze volný překlad!
Osobně používám Operu kvůli řešení vše v jednom. Firefox mi svou pomalostí startu opravdu vadí, ale Mozilla nevyrábí pouze Firefox, takže na mém disku je i Camino, které je pekelně rychlé a je opravdu super! Kdyby Mozilláci trošku něco s rychlostí udělali, bylo by na světě líp.
Pro mě je důležité, aby se uživatelé nehádali, jediné, co mi opravdu vadí, když udělám něco podle normy a některý mi to pak vykreslí blbě a musím optimalizovat. Naštěstí do webtvorby se necpu.
Taky hodím malou statistiku (www.lynn.cz):
MSIE 6.0 – 52.2 %
Gecko – 28.0 %
Opera 9.x – 15.1 %
KHTML – 3.0 %
MSIE 5.0 – 0.9 %
MSIE 7.0 – 0.4 %
Opera 8.x – 0.4 %
Z ní mi vyplývá pro mě jediné překvapení, že KHTML má tolik. 😉 Jinak gratuluji Mozillím produktům k druhému místu.
.. mmnojo jenomze u tebe je ta statistika pokrivena, sem nechodi co se tohohle tyce nezavisly reprezentativni vzorek … 15 procent u Opery je dano zamerenim tehle stranky (ale to ty asi vis).
Vyrazem OperaCZ forum jsem samozrejme myslel http://www.operacesky.net/ . Jinak vim ze ve statistikach se MOzilla umistuje jako pomalejsi … ale nevim, nikdy jsem s tim problemy nemel. Jediny co muzu FF vycitat je obcasne zamrznuti pri nahledu PDF … coz ale resim pluginem, ktery tomu nahledu zamezi a misto totho dokument stahne na disk a zobrazi z disku v Acrobatu. Jinak jsem s FF maximalne spokojeny (jen me desi verze 2.0 ktera ma zavirani TABu ve stylu Opery, coz mi prijde absolutne neprakticke).
BTW nedalo mi to a kdyz jsem si precet ze je Opera zase volne pouzitelne v plne verzi (to jednu dobu nebyvala narozdil od MSIE a FF/NN) tak jsem ji stahnul a ve verzi „9.10 skoro-alfa“ nainstaloval. No nevim, zatim se s ni szivam … ale zatim me nijak nokouzlila. Leda snad ta rychlost … a par drobnosti jako obrazkove nahledy na TABy. Nevim zda je to dany betaverzi ale obcas mi opera nacte bilou stranku s rozsypanym cajem … pomuze reload.
ad rozsypaný čaj, dělá to ta testovací opera, v předchozím buildu to byla známá „issue“, build z 10. 11. by to měl mít odstraněné, ale kdo ví 😉 já používám stabilní 😉
firefox je m*dka pro lamy, ten zku* zpi* sh* defaultne uklada stazene soubory na „desktop“, *, kterej * to tak do* ?
Používam převážně Operu ale je jasný že s ní se jenom neobejdu (jinak Firefox 2 neprojde acid2testem) ale pokud použiju něco jinéhoo šáhnu po firefoxu i když je opravdu pomalejší a náročnější….
A ke komentáři 18 fakt inteligentní……
Mno IE pouzivam jen kvuli bance…
Firefox ci Opera jsou imo mnohem lepsi uz jen v tom, ze se clovek dokaze zbavit velmi doterne reklamy.
Co na tom, ze maji vyssi hw naroky, kdyz je dnes standardni vybava pocitace min 256mega ram a 1ghz procesor, co na tom, ze diry v IE se pocitaji na tisice 😀
Po precteni asi poloviny, mi prislo, ze autorka je trosicku zakompexovana vuci ne-win sw 🙂 ALe mozna jen domenka…
Sorry, mel jsem na mysli ne-MS sw 😉
absolutne kazdy prehliadac ma svoje muchy
z vlastnej skusenosti bez ohladu na testy, mozem povedat, ze
IE – v akejkolvek verzii je pomaly pri zobrazovani (vykreslovani) stranky
Opera – mi unexpectedly pada! nie je kompatibilna s webovym rozhranim Gmail-u,
neregistruje „enter“ pri pisani prispevku v triede na http://www.spoluziaci.sk,
a vyhladavanie CTRL+F ma ovela lepsie spraveny FireFox !
FireFox – pri stahovani nejakeho suboru caka 1-2 sekundy, pokym sa zobrazi Downloads okno (pocas toho sa mi zvacsa roztoci ventilator Notebooku, takze to bude nejaka narocna operacia 🙂 -alebo to bolo tym, ze som mal stiahnuty nejaky hlupy DownThemAll plugin, kt. som ani nepouzival a nevedel som ho odinstalovat ?
v sucasnosti pouzivam K-Meleon (portable freeware, OpenSource) – ktory pouziva zobrazovacie jadro Firefoxu +podobne vyhladavanie CTRL+F. dalsou novinkou, ktora ma prekvapila, bolo tlacitko s hintom „Go up one directory level“ -ktora umoznuje ist o adresar vyssie (cize za „lomitko“)
nevyhodou je, ze K-Meleon nema „search bar“ v standardnom umiestneni – vedla hlavnej url adresy, ale niekde v menu 🙁
tot vsio
jo, a aby som bol este objektivnejsi, tak K-Meleon asi nema Bookmarks (alebo sa to inak vola, skratka nema to standarne tak ako som zvyknuty)
ano, a proto nepoužívám hledání přes ctrl+f a používám přes tečku nebo čárku 😉
V opeře je asi něco špatně v profilu, když padá, naposled mi žuchala, když jsem měla chybu v profilu. Lze doporučit fórum operacesky.net.
Na ff a jeho rožšíření můžu doporučit pro změnu fórum na czilla.cz 😀
K-meleon se mi taky docela líbí. Na macíkovi používám (když potřebuju gecko) camino a to je pekelně rychlé. 🙂
Do nového roku jsem to zase o kousek zkrátila. Máte-li nějaké nápady na mýty kolem (dosaďte si prohlížeč), napište do vzkazovníčku.
„ano, a proto nepoužívám hledání přes ctrl+f a používám přes tečku nebo čárku“
vdaka, zasa som o nieco mudrejsi
to 1+1=10
Zkus se podivat do firefoxu v nastaveni a muzes si ukladat stazene soubory kam budes chtit
Nejrychlejsi je Konqueror, pak Opera a pak Firefox v prostredi KDE, z tech nejznamejsich, (ve window manageru zalozenym na gtk by byl mozna FF rychlejsi). Nemam Windows, tak ani nemuzu posoudit rychlost IE, ale verze 6 je nepouzitelna, neumi nic a chyb ma fakt hodne. Zahlidnul jsem treba stranku, ktera se snazi zobrazit png obrazek se silenejma rozmerama a to zpusobi restart pocitace – to mi opravdu neprijde prijemne, vim o tom i kdyz ten prohlizec nepouzivam, urcite takovejch chyb je mnohem vic. A navic tim ze ho pouziva vetsina (stejne jako Windows) tak se potencionalni zaskodnici budou snazit hledat chyby prave v nem.
Opera vypada hrozne osklive, nepochopil jsem jakou ma vyhodu to ze stahovani souboru otevre novy panel ze kteryho se musim zase prepinat zpatky a mnohem vic drobnosti. Spoustu stranek zobrazuje spatne – prekryvani prvku a pod. to gecko vesmes nedela, pokud to nejsou uz moc uchylny stranky, ktery nekdo delal pred dvaceti lety pro MSIE. Dneska kdyz ten kod nekdo pise tak si to skusi ve vsech prohlizecich a odstrani aspon ty nejhorsi chyby a nebo to udela v nakym editoru jako je frontpage, kterej udela sice osklivej kod, ale zase to jde vsude.
Idealni je nastavit spravne definice HTML, XHTML.. aby IE6 je zobrazovalo ve striktim rezimu – pak je to stejny jako v mozille skoro bez ladeni specialne pro IE a vykaslat se na verze starsi IE6, ktery je uz asi 8 let stary. Jej neak sem se rozkecal…
Rozkecání neva 🙂
Já jsem třeba na tab s přenosy zvyklá, ale vypnout samozřejmě jde. 😉
(windows taky nevedu, se zobrazováním problém nemám ;-))
Na Operu jsem přešla poté co mi FF začal docela solidně žrát paměť a zpomalovat se… Chvíli mi trvalo, než jsem si zvykla jak na grafiku, tak na třeba velmi neintuitivní zacházení s bookmarky (z FF jsem byla zvykla na pěknou, drobnou lištu s oblíbenými odkazy hned pod address bar). Ale poté, co jsem přišla na to jak tyto drobnosti nastavit a prostudovala si opera:config 😉 tak jsem si na ní tak zvykla, že je pro mě problém používat cokoliv jiného…
Přijde mi geniální, že si narozdíl od ostatních prohlížečů pamatuje formulářová data, takže když odesílám email a mezitím jsem odhlášena, protože jsem toho maila tak dlouze smolila, nikam se neztratí. Nebo možnost Paste + Go :))) když se vám nechce používat klávesnice… Co ma zas lepší Firefox je, že se vyhledávání otevře v novém panelu automaticky zatímco v Opeře nikoliv… A taky mi v Opeře správně nefungují některé weby psané v Javě, naštěstí jich moc není…
Je fakt, že není dokonalá. Jenže já už se dávno nehoním za přídavnými moduly a vzhledovými vylepšeními a uvítám právě její praktické fce. Takže pro mě favoritem zůstává Opera. I když mám všechny tři, FF, IE i Operu a navíc i Maxthona za účelem správného vytvoření webovek :)))
RE:15
Ten článek je fakt na prd ale to co jsi napsala v příspěvku 15, tak to je fakt síla:
1.Žádné OperaCZ fórum neznám (http://www.operacesky.net/forum/) – stupidní věta
2.Pro mě je důležité, aby se uživatelé nehádali ( Opera – sekta ) nejvíce nenávistných příspěvků o prohlížečích dávají Operáci a ty nejsi vyjímkou.
3.Taky hodím malou statistiku (www.lynn.cz) – tak to je ta největší hovadina co jsi mohla napsat. Ty jako admin Operáckýho fora se chlubíš, že na tvý stránky chodí uživatelé Opery? To je jako by se chlubila CZilla, že na jejich stránky chodí nejvíc lidí co maj FF.
Holka zamysli se trochu nad sebou a nešlehej si Operu tak do mozku.
Oprava k bodu 3. – jsi moderátor fora, to jen abys mě nechytala za slovíčko.
Další člověk založený proti Firefoxu 😛 I kdyby Opera byla 100x rychlejší, stejně má stejné typy problémů a navíc nepodporuje CSS tak dobře jako Firefox a právě proto je rychlejší. Operu jsem přestal používat a už se k ní nikdy nevrátím. A to hlavně kvůli její licenci a nemodularitě.
Ani ne, jen se mi prostě originální článek zalíbil, tak je to tady. Přiznávám, článek je historičtějšího rázu…
Co se týče CSS, jeho podpora vůbec nesouvisí s rychlostí. Jinak na tom, který z těchto prohlížečů je na tom s podporou lépe, „nezáleží“, kdyby se tak alespoň IE naučil, aby se nemusel řešit vadný box model.
Jinak, pokud jsi spokojený uživatel, tak je to jen dobře. 🙂
Na této stránce je nádherně videt, kam sahá žaludek fandů Opery, a proc sem si zvolil přatelstejstí komunitu okolo Firefoxe. (http://www.firefox.cz)
To by mě zajímalo, čí žaludek vymyslel to přesměrování.
Když už hackovat, tak třeba IE, aby vykreslovalo správně a nevymýšlelo si své věci – Martin Hassman by v tomhle mohl poreferovat. V práci na kase máme všechno kromě IE (Safari, Camino, Opera – každý si vybere)
Lynn: Rekl bych že nějakého militárního fandy Opery ….
Nu jo, máme apríl, ale pekne mě to po ránu namíchlo……
Lynn: Jinak IE se hackuje krasne 🙂
staci znat _ (podtřítko) pro IE 6 a * (hvězdička) pro IE 7 v css
EX:
Hodnoty platí jen a pouze:
_width: IE 6.0
*width: IE 7.0
ale je to nevalidni (nicmene kdo validuje css)
Nadherne popsano na: http://www.webdevout.net/css-hacks
Jj, vím a používám. Nejtěžší je se trefit na pixel přesně. 😛 A kdyby se tak IE naučilo margin: 0 auto; bylo by mi na světě líp. Jinak je to jen otrava. Úplně normálně hned v návrhu píšu hacky, dodatečně řeším, až když mi sloupek někam uplave, protože jsem netrefila rozměr.
Ale mnohem lepší se mi zdá html>body „hack“
Pro IE7 jsem zatím nic speciálního (ani hvězdičku) použít nemusela.
Já si validuju css, abych odhalila chyby pramenící z překlepů.
Lynn: IE margin:0 auto umí pokud wím jen musiš elementu dát šířku.
Ale je fakt že margin ovlada blbě a vůbec nevím proc, nechapu treba proc když mám div co má třeba 5px height explozeru vysvetlovat že se to nevstahuje pro pismo (nastavit font-size:0px; i když do elementu nezapisu ani carku)
a DODNES nechapu proc v mnoha pripadech když dam divu margin:0 0 0 20px; musim explozeru vysvetlovat že jen on má bonus a ma _margin:0 0 0 10px; 😀
o problemy s paddingem kterej pro jistotu vubec nepouživam raději ani nehovořim