Víkendový program 26.-28.5.

V pátek byl deadline na odevzdání semestrálky na Káju. Odevzdat se musela, když jsem tu zkoušku udělala, že? 😀 Kód je kompilovatelný od linuxu, přes macíkové xcode po microsoftí Visual Studio… Kájovi srdce zaplesalo, když to dělalo všechno, co vyzkoušel. Z kódu už byl nadšený méně, ale byl spokojen. Hurá 🙂
Osobní kontrola byla 2. dubna naplánovaná na 18 hodin. Troška to vlaky zkomplikovaly, tak jsem Kájovi poslala mobilní mail a schůzku posunula na půl sedmou, vau! 😀
Po odeslání semestrálky jsme si dali k jídlu (o půl třetí ráno) těstoviny se špagetkou, byli jsme z toho vyhládlí 😉
V jedenáct jsme se probudili, k obědu Martin udělal míchaná vajíčka, pak jsme se přesunuli do Holešovic na pinďu. Martin si ve vlaku opravoval písemky a já si nejdřív poslouchala podíka, a pak jsem do macíka strčila dvd s filmem Jarmark marnosti. Ano, kupovala jsem ho kvůli „Pravé blodýnce“, ale filmek byl fakt geniální. Film mi dějovou linkou (a tím, že mi to přišlo nudné i super) připomínal film Gosford Park. Překvapilo mě tam několik dějových zvratů a po shlédnutí vystřižených scén šla k závěru, že i 2,5 hodiny včetně vystřižených scén by byly málo. Zkoukla i úplně všechny bonusy.
V neděli jsme uvařili obídek, Polovinčákům chutnalo. (opečená slanina, nakrájené žampióny, naklepané vepřové lehce opečené a poté maso na střídačku se směsí žampiónů a slaniny do tlakového hrnce a zalít vodou)
Odpoledne jsme vyjeli tramvají na Slezskoostravský hrad podívat se, jak bojují Husiti a zkouknout doprovodný program, který též zahrnoval točenou kofolu a klobásku.
V pondělí jsem šla s Martinem do školy – v té době jsem byla spokojeně nezaměstnaná, tak jsem nemusela odjíždět už v neděli. Martin si tam něco vyřizoval a já se usadila a dělala si pořádek na macíkovi. Odpoledne si Martin akčně odvezl notýska do servisu, měl ulomené to kovové lemování zdířky u audio jacku.

Doba Ledová 2

I na mě došlo a v pátečním deštivém odpoledni jsme s Martinem akčně vymysleli návštěvu kina. Byla jsem na veverku natěšená už od doby vydání trailerů a v kině jsem si to pak náležitě užívala. Bylo nádherné sledovat, jak se malé děti baví při sledování veverky, ale my „dospělí“ jsme na tom nebyli o nic líp. Scéna, jak mamutice spadne před Mannym ze stromu a zeptá se ho: „Tobě se to ještě nikdy nestalo?“ je přímo geniální, na tu dlouho nezapomenu. Scéna, jak je Sid „veleben“ minilenochody, pak zjistí, že je to jen obřad obětování, aby se vyhnuli povodni…. a mamutice Ellie, jak se kryje větvemi stromů, aby nebyla „vidět“… Prostě je to super film a snad i lepší než první díl, v tomhle se s Kájínkem neshodneme 😀

Chcete-li trochu smysluplnější dojmy, tak vás posílám na http://www.kinomol.cz/clanek-2006040601

Bláznivý víkend

Takže opět hledám práci. Řeknu vám, sepsat normální průvodní dopis je nemožný. Na netu se válí spousta tipů, ale jak to podle nich sepsat, to ne… občas je i nějaký příklad dopisu, ale to je fakt divná slátanina.
V sobotu jsem u rodičů si k narozeninám nadělila spoustu fotek z povodní (sousedi „plavali“) a ségře na podíkovi přenosila do pc pár filmů.
V neděli jsem chtěla v této činnosti pokračovat, ale po píchnutí do pc xp zahlásily problém se čtením a je po podíkovi. Už se těší do servisu. Sice je celkem jasná výměna, protože chcípla flash paměť, ale jako blb budu čekat. Mně se tak nějak všechno kazí. 🙁 Proč já?

dialog miranda – jimm

17:54 polov: Předemnou sedí dvě slečny a jedna teď vytáhla ipoda 🙂
17:57 Lynn: pohled, ktery potesi 🙂
18:01 polov: Hihi. To je super, cos napsala.
18:02 polov: Chlap se kouká na přitažlivou ženu s ipodem. A chlapova řekne: Pohled, který potěší… 😛

Víkendový program 4 aneb hokej, hokej, hokej

V pátek jsem akčně s Dufou a Karlosem doladila detaily a v sobotu ve dve odpoledne jsem vyrazila směr Stodůlky, kde mě na zastávce nabral do svého autíčka Dufa. Jako spolujezdec jel jeho pejsek Primus (atd., moc dlouhe jmeno). Na poslední páry benzínu jsme dojeli k Aralce s nechutně drahým benzínem a nabrali směr Kladno… Po menších šmodrchanicích a krátké otázce: „kudy na zimák?“ jsme dorazili hodinku před začátkem na stadióna chvilku počkali na fanbus se zbytkem lidí 🙂 Jakožto členové fanklubu jsme nafasovali vstupenky zadarmo, celkem pohoda… I návrat byl v klidu, nechala jsem se vyklopit na Dejvické a poprvé si projela celou trasu Áčka.
Na zimáku byla docela příjemná atmosféra, vzhledem k tomu, že moji kluci hráli příšerný hokej (čistě subjektivní) a na to, že pískal Husička, tak to hooodně ušlo…
V neděli to byla malá akce na poslední chvíli. Martin zrovna fičel Dětvanem a na poslední chvíli jsme se dohodli, že zajdem na hokej v Pardubicích. Tak jsem honem splašila potřebné věci a fofrem do Holešovic. Moje oblíbená Windobona měla zase svých pět minut zpoždění a i když bylo nástupiště plný, tak si každý v klidu sedl. Luxusní vláček, pohodlný, za hodinku v Pardubicích. Dojela jsem do Pardubic a ve stejnou chvilku přijel Dětvan z opačného směru. Zašli jsme do HN na malé papu a oba jsme byli parádně napapaní, a pak šupajdy na stadión. Chlapci zase hráli hrozně, ale tentokrát tomu dodal korunku rozhodčí Trombík, fuuuuuj, jak tenhle mohl udělat zkoušky?! Zpátky jsme jeli AAAAloisem a do postýlky se dostali po jedenácté, dle plánů 🙂

Víkendový program 3

Úžasnost víkendu začala v okamžiku, kdy jsem se pustila do obnovy ztracených dat z fóra mirandy a dopadlo to blokací fóra na celý víkend. Nebýt Martina, tak by výsledkem bylo jen zablokování fóra a obnovení ze zálohy, kterou jsem urobila před zablokováním. Byly z toho nervy na celou sobotu, byla jsem dost protivná. V neděli jsme dopoledne koumali, no jeden chytrej, ze? :-D, jak vyrobit sql dotaz, který zjistí, co chybí a chybějící příspěvky označí. Mezitím jsem poslala Martina koupit směs na lečo (opečená slanina na oleji nakrájená na kostičky, jakákoli hustá! lečo-směs, vajíčka, brambory). Bylo to moooc mňami, zbylo ještě něco na večeři a zůstalo po něm troška bordelu…. no ale nejhlavnějšejší byl výlet do Pardubic… svezli jsme se EC z Holešovic a musím říct, že to byla paráada, fakt jen hodinu do Pardubek! A začala nejdůležitější část víkendu, hokejová SPARTA si přijela pro prohru 😉 Jedním z největších soupeřů nám „lehce překvapivě“ byl rozhodčí Hušička, který je proti Pardubicím nějak nadržený :-/ a Sparťanům promíjel dost faulů, ale přesto to bylo marné – kluci měli chuť a hráli jednoduchý líbivý hokej. Naplněný stadión (jojo, jsme vyjímečný zimák, kam lidi i chodí) si zápas jistě užil a pokud ne, tak alespoň naše zdravé jádro (zdravím Luboše) určitě ano. Vyjuchaní z hokeje jsme opět zavítali na nádraží a vlezli do prvního rychlejšího vlaku, co dojel… 🙂

Jsem v tom…

a těhotná nejsem… o víkendu jsem si dopřála cukrovou vatu…
lééééta jsem ji neměla… díky, Martínku!

UPDATED:
prý dělám spoustu věcí, které by měly spíš odrazovat. ale přesto čím dál víc zajímám…
a pokud jde o pusu, tak někdy v noci ze soboty na neděli :-*